Co je agresivní daňová optimalizace

Vyhýbání se daním nemusí být vždy nelegální. Je však na hraně společenské odpovědnosti a etického chování, protože firmy nedaní zisky v zemích, kde vydělávají. Řada velkých mezinárodních firem má vlastní složitý systém, jak se daním vyhnout. Používají k tomu převody mezi pobočkami, desítky různých výjimek, paragrafů a děr v pravidlech. Rozkrýt takovou strukturu je opravdu složité.

Kde jsou daňové ráje

Daňové ráje nejsou jen vzdálené tropické ostrovy, dost jich najdeme i v Evropě.

Kdo utíká do ráje

Jen kauza SwisLeak odhalila 100 000 kont určených ke skrývání peněz a jejich skutečných vlastníků. Kauza LuxLeaks odkryla 548 tajných daňových dohod mezi Lucemburskem a 340 velkými firmami. Díky nim firmy “ušetřily” stovky miliard dolarů na daních. V některých případech jim tyto dohody zajistily, že platily daň nižší než 1 %. Z veřejných zdrojů je známo, že “služeb” daňových rájů využívají i oblíbené firmy jako Ikea, Starbucks nebo Facebook.

 

Čísla z ráje

Globální čísla

Mezinárodní měnový fond zveřejnil v červnu 2015 studii, ve které odhadoval ztráty z přesunu zisků a daňové soutěže na:

  • 509 mld. USD pro země bohaté (tzv. high income countries), které představují ztrátu 0,57 % HDP
  • 213 mld. USD pro rozvojové země, které představují ztrátu 1,7 % HDP

I když v absolutních číslech jsou ztráty vyšší v případě bohatých zemí, v poměru k HDP ztrácejí rozvojové třikrát více. Jinými slovy přesun zisků do daňových rájů je pro ně větší problém.

EU

Podle odhadů výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) činí ztráta z přesouvání zisků pro EU 28 50 - 70 mld. eur ročně. Pokud k této částce připočteme i nekalou daňovou soutěž, ztráty pro EU 28 narůstají na 160 - 190 mld. eur. Celkem tedy státy EU 28 takto mohou ztrácet až 190 mld. eur ročně.


ČR

Odhad na základě čísel pro EU převedený v poměru HDP ČR k HDP EU vede k číslu 21 - 57 mld. Kč ročně.

České Ministerstvo financí nedávno zveřejnilo vlastní odhad ve výši 6 - 15 mld. Kč ročně. Rozdíl je způsoben tím, že ministerstvo vychází z jiného odhadu, a sice OECD ve výši 100 - 240 mld. dolarů ročně (4 - 10 % globálních korporátních příjmů). Přesnější odhady pro ČR nicméně v tuto chvíli nejsou.

Proč jsou daňové ráje problém?

  • Daně nezaplacené z korporátních zisků chybí v zemích, kde probíhá reálná ekonomická aktivita (a které „vychovaly“ zaměstnance, udržují infrastrukturu, instituce zajišťující vymahatelnost pravidel /práva a další služby a statky placené z veřejných prostředků).
  • V dlouhodobém horizontu vede ke zvyšování příjmových nerovností.
  • Vytváří neférové podmínky na trhu. Střední a malé podniky často platí vyšší daně než jejich větší a bohatší konkurenti.
  • Roste tlak na to nahradit chybějící daně z jiných zdrojů - například zvyšováním DPH.
  • Daňová optimalizace snižuje hodnotu/přínos zahraničních investic, obzvláště v rozvojových zemích. Zahraniční investor by měl kromě pracovních míst a potenciálního know-how přinést i zdroje v podobě daní pro státní rozpočet, ze kterého stát financuje vzdělávání, infrastrukturu, zdravotnictví, instituce - úředníky, soudy, policii, armádu…
  • Daňové ráje slouží také k ukrývání peněz z korupce a organizovaného zločinu.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

V pořádku